Karakura - okrsek Yumisawa

Celkem odlehlá část Karakury. Je tu jen pár domů a tím pádem i docela příjemné ticho.

Benjiro a Keiko dorazili na misto. Z toho, co se dalo spatrit okem, se nedalo vyvodit vubec nic. Ale vzduch... ten byl jiny. Tezky a ponury. Jakoby se melo neco neprijemneho stat. Presne takhle pusobilo ono nezname reishi, ktere se ke vsemu misilo jeste s jinym, trochu povedomym.
"Kyaa~!" ozvalo se z jedne stare budovy. Okna v prizemi byla prikryta drevenymi prkny, ale v tech v druhem patre pomalu nezbylo ani sklo.
"No taaaak, neboj, malicka, bolet te to nebude~" oznamil nechutny zastreny hlas.
Kdyz se Benji a Keiko lepe soustredili, mohli si vsimnout, ze prave z toho domu vychazi to povedome reoryoku... a nejen to. V dome byla duse.

Benjiro Kuchiki – Kapitán 6. divize

<<< Gensei - okolí Karakury

Jelikož je Ayaka s Mitsuki nenásledovaly, bylo jasné, že obdržely jiné souřadnice a tudíž byl jejich cíl jinde.
Benjiro s Keiko na to tedy byli sami.
Když dorazili na místo kde byl nahlášen výskyt onoho podivného reiryoku, bylo okamžitě jasné, že zde něco nehraje. Atmosféra místa byla jakoby otrávená, čemuž dodával i fakt že zde bylo pusto.
Středem toho všeho se zdál být na první pohled opuštěný chátrající dům, s prkny zapečetěnými nebo v případě vyšších pater vysklennými okny.
A právě z tohoto domu vycházelo ono reiryoku. A nejen to. Také křik a jakýsi úlisně šeptající hlas, slibující nejspíše rychlou smrt.
„Keiko, vnikni dovnitř jedním z těch vytlučených oken v horních patrech. Nepozorovaně, jasné? Najdi zdroj toho reiryoku a vyčkej na můj signál. Já vstoupím hlavním vchodem a upoutám na sebe veškerou pozornost,“ prolomil po chvilce ticho Benjiro a otočil se na svou fukutaichou, načež jí dal patřičné pokyny, při čemž jí nezapomněl zdůraznit, aby při plnění jím zadaného postupu nezapomněla maskovat své reiatsu, stejně jako on maskoval to své od chvíle, kdy ucítili ono reiryoku.
„Moment překvapení bude tvůj, využij ho moudře,“ pohnul se Benjiro a zamířil si to s rukou na jílci Omohane ke stěně domu, ve které bylo usazené jedno ze zapečetěných oken, „spoléhám na tebe,“ dodal ještě Benjiro, když se zastavil před stěnou, ohlédl se přes rameno na Keiko, a věnoval jí nepatrný úsměv.
Poté už se jen odrazil a vyskočil proti oknu, načež následovalo bleskurychlé tasení, několik precizně provedených švihů zanpakutou, a ve chvíli kdy měl Benjiro oním oknem proskočit a kdy svou zanpakutou opět zasouval zpátky do její pochvy houpající se po shinigamiho boku, se prkna bránící mu ve vstupu rozpadla na malá polínka a Benjiro proletěl volným oknem přímo dovnitř, kde doskočil na podlahu, napřímil se, a rozhlédl se přimhouřeným pohledem kolem sebe.

Takahashi Keiko

<<< Gensei - okolí Karakury

Zastala po boku kapitána a rozhliadla sa naokolo. Z atmosféry toho miesta sa jej stavali chĺpky na rukách. Keiko sa mierne zamračila a ihneď spozornela, akoby čakala, že každú chvíľu sa na nich vyrúti nejaké nebezpečenstvo. Keď k nim doľahli hlasy, Keiko prižmúrila oči, keďže sa jej to vôbec ale vôbec nepáčilo.
"Jasné, taichou," žmurkla na neho, keď si vypočula rozkazy a doplnila to ešte ráznym prikývnutím, aby mu bolo úplne jasné, že nemá v pláne flákať sa. Ešte mu krátko zamávala, keď sa otočil a potom už vyskočila k oknám na poschodí. Potichu ako nejaká mačka, dopadla na parapetu a nahliadla dnu, než zoskočila na podlahu, prižmúrenými očami sa rozhliadla naokolo, ruku položila na Hikochou, pripravená tasiť v prípade nebezpečenstva a tichými krokmi zamierila k zdroju reiryoku, držiac sa pri stenách a v tieni.

Uvnitr to nevypadalo nic moc. Velkou mistnost vyplnovalo nekolik sloupu a docela dost krabic. Na druhe strane Benjiro mohl zahlednout dvere, za nim dalsich sest oken. Po prave strane bylo ponekud temno.
"Huu, sem neco zaslech..." rekl se znovu ten zastreny hlas - urcite muzsky. "Pockej tu, svacinko moje..."
Mistnost ocividne vedla za roh, z temnoty se totiz vynorila podivna snad 2 metry vysoka postava odena v cernem habitu, oblicej ji zakryvala bila maska. Vypadala jako hollow, ale reiryoku o tom nevypovidalo.
Muz se lehce predklonil a pak sebou trhnul vzad. "A do haje! Ty jo! Ty jo! Nerikej, ze si kapo, to by bylo zly..." onamil a ustoupil kousek dozadu. "To me teda pekne nachytali a to rikali..." zacal, ale chytnul se za usta. "Hehe, moc mluvim."

Keiko se octla v uzke dlouhe chodbe. Ramovala ji sposta dveri a na konci se stacela ke shodum.

Benjiro Kuchiki – Kapitán 6. divize

Benjiro se ohlédl po hlase, který vycházel z temné části místnosti, a vykročil mu pomalu naproti. A chvilku na to se zjevil majitel onoho nepříjemného hlasu.
Na první pohled vypadal jako hollow, ale to co z něho Benjiro cítil vypovídalo o něčem jiném.
Arrancar? Zamyslel se Benjiro, když si dotyčného přeměřil pohledem od hlavy k patě.
„Kuchiki Benjiro, kapitán 6. divize,“ řekl Benjiro, upírající svůj chladný pohled na maskovanou postavu, „a teď bych rád slyšel co jsi zač ty a co tu pohledáváš,“ zamračil se Benjiro na muže a lehce povytáhl Omohane z její pochvy. „A dej si pozor na jazyk. Podle toho co mi řekneš budeš také souzen,“ dodal Benjiro varovně.

Takahashi Keiko

Zdola začuje nejaké zvuky, ale veľmi sa tým nezaoberá. Pohľadom preletí z jednej steny na druhú a letmý pohľad venuje aj schodom na konci chodby. "No super," pomyslí si nie príliš nadšene a potichu prebehne chodbu až ku schodisku. Chrbtom sa pritlačí k stene a začne postupovať dole schod po schode, mierne sa prikrčí a zíde až úplne dole a rýchlo sa skryje za jeden zo stĺpov, spoza ktorého nenápadne vykukne, aby videla na kapitána a postavu v bielej maske.

Vse, co Keiko videla, byla dalsi chodba se spoustou dveri.

"Huh, tak to je zly," prohlasil uznale muz a zase couvnul, pricemz trhnul pohledem ke dverim a zase zpet na Benjira.
"No... ja jsem... nahodny kolemjdouci!" vyhrkl nakonec a vybehnul na chodbu. Temner okamzite si vsimnul, ze za rohem nekdo stoji. Zachychotal se a zpod habitu mu vylitlo dvanact chapadel, pulka do dveri za Benjirem, druha za Keiko.

Benjiro Kuchiki – Kapitán 6. divize

„Špatná odpověď,“ řekl Benjiro a vykročil za postavou do chodby. Ale téměř okamžitě se musel zastavit. Řítila se proti němu totiž šestice chapadel, čouhající zpod pláště toho maskovaného jedince. A přinutila tak Benjira jednat.
Naštěstí šestici chapadel nutila uzká chodba držet se u sebe.
Benjiro před sebe natáhl levou dlaň a z té se proti chapadlům vyřítil žlutý paprsek reishi. Ten se kolem šestice obtočil jako had kolem myši, nabral formu lana a pevně se utáhl, čímž šestici chapadel spoutal k sobě.
Benjiro poté trhl dlaní vzad, aby si chapadla i s mužem přitáhl zpátky k sobě, a když byla chapadla na dosah, prudce tasil a všech šest naráz přeťal.

Takahashi Keiko

Keď na nich muž zaútočil chápadlami, Keiko prekvapene zažmurkala a v mysli si vynadala za to, že ju tak rýchlo odhalil. Kapitán veru nebude mať radosť. Popod nos zamrmlala pár slov, ktoré sa nehodia do úst mladej dámy a vytiahla svoju katanu. Skúsene ňou švihla a odsekla dva chápadlá, zvyšným štyrom uskočila a keď Benjiro potiahol muža k sebe, využila ten moment a usekla mu aj tie štyri ostatné.

Muz se chytil obema rukama za masku a zaujmul postoj bezbranne stredoskolacky v minisukni.
"Ach neee! Usekli jste mi vsechny chapadla... co ted budu delaat?" pak ruce spustil podel tela. "... jste doufali, ze reknu?"
Zpod habitu vyletela dalsi chapadla a ted vypadala pevneji. Ke Keiko vyrazila take dalsi salva a jedno z nich se tesne pred zenou rozdelilo na ctyri nova.

Benjiro Kuchiki – Kapitán 6. divize

Navzdory tomu, že se s první salvou chapadel oba vypořádali se zdálo, že ještě zdaleka není všemu konec.
Postava proti nim vyslala další salvu chapadel.
Benjiro ale tentokrát nic nepodnikal a jen tak tam v té chodbě stál, hledící na chapadla řítící se proti němu.
Neudělal nic ani tehdy, když se kolem něho jedno z nich obmotalo a pevně ho sevřelo.
Teprve tehdy začal konat.
„Bakudou no kyuu...,“ pronesl a kolem jeho těla se zjevila rudá záře, „Geki!“ zakončil formuli pro svou techniku Benjiro. V tu chvíli se rudá záře přenesla z jeho těla i na chapadlo svírajícího ve svém stisku, a následně i na muže s maskou, čímž ho kompletně paralyzovala.

Takahashi Keiko

Otrávene zagúľa očami nad scénkou, ktorú muž predvedie a veľmi mu to nezožerie. A tak ju ani neprekvapí to, čo sa deje po tom.
"Ale no tak," zamrmle si popod nos, keď proti nej vyrazia ďalšie chápadlá. Nahnevane po nich švihne katanou, nehladiac na to, či vôbec niektoré trafila. Zohne sa, prešmykne sa na bok k stene a opäť zaútočí na chápadlá.

"Ach nee! A ted to myslim doopravdy!!" zajecel muz a jaksi se nemohl pohnout. Neublizujte miii! Reknu vam vsechnoo!" hulakal.
Snazil se pohnout, ale moc mu to neslo. Pohled na Benjiruv neutralni vyraz mu moc nepridal a Keiko se mu take nezdala moc bezpecna. Koneckoncu, vysoci dustojnici jsou vysoci dustojnici.

Benjiro Kuchiki – Kapitán 6. divize

Když muž ztuhl jako solný sloup, tak jak měl, Benjiro zabral, trhl pravačkou se svou Zanpakutou, a usekl mu chapadlo, které ho poutalo.
Opět volný doskočil na zem a pomalu si to zamířil k paralyzovanému nepříteli, při čemž mu cestou ladnými seky usekával jedno chapadlo za druhým, dokud ho nepřipravil o všechny a nezastavil se až u něho.
„Připravil jsi se o polehčující okolnosti...,“ stoupl si před maskovaného muže a probodl ho pohledem ostrým a chladným jako ledové kopí, načež znovu švihl pravačkou a uťal muži nejprve pravou, a poté i levou paži.
„Keiko, najdi tu duši co tu je trýzněna a postarej se o ní,“ ohlédl se Benjiro na svou fukutaichou, načež se opět věnoval postavě před sebou.
„Kdo jsi, kdo tě sem poslal, a proč?“ zopakoval a ještě o něco rozšířil svůj předchozí dotaz.

Takahashi Keiko

Keď sa kapitán postaral o nepriateľa, spokojne sa pousmiala. Ani sa veľmi nezapotila. Zastrčila si za ucho tých pár pramienkov, ktoré sa jej pri boji uvoľnili z copu a prechádzkovým krokom vykročila smerom k paralyzovanému mužovi a kapitánovi. Zasekla sa v strede cesty, keď od kapitána dostala nový príkaz a znudene zagúľala očami. "Ale to prídem o všetku zábavu," zakvílila, ale napriek tomu sa vydala pátrať po tej úbohej duši.

nejmenované individudu, Hoshizawa Reika (vzhled), Suzuki Michio (vzhled)

"Hergot chlape, ty si drsneejaa!" prohlásil muž. Nestihl však doříct, jelikož mu Benjiro právě usekl obě ruce a to asi docela dost bolelo. "Eh, co blbneeš!" zahulákal. "Jasně, že ti to řeknu, jen už mi nic nesekej, ju? Jsem z p..."
"Moc mluvíš a to jsme tě tu nechali jen chvilku o samotě," promluvil dívčí hlas. V tu samou chvíli někdo muže skrz na skrz probodl čtyřmi drápy a ten se skácel k zemi.
Za ním stály dvě postavy. První dívka v růžových lollita šatičkách se s dosti otráveným pohledem podívala nejdříve na raněného a pak přejela pohledem Benjira. "Hů, takový fešák, a ještě k tomu kapitán," pískla a zakroužila náramkem na ruce. "To je nepříjemné..."
Vedle ní se spíše krčil malý kluk. Zpod ofiny mu svítily nápadné modré oči a nepřehlédnutelný šílený úsměv.
Hned jak dívka domluvila, se kluk vrhl na Benjira rychlostí, která by na Kuchikiho stačila a zaútočil na něj svými drápy.

Benjiro Kuchiki – Kapitán 6. divize

Zdálo se, že bude muž konečně mluvit, ale v tu chvíli rozhodl o jeho osudu někdo jiný.
Když se ozval hlas patřící další osobě a maskovaného muže probodla čtveřice drápů, Benjiro ztuhl a poněkud zaskočeně vytřeštil oči, když spatřil podivnou dvojici, která právě poslala toho muže na věčnost.
Jak to, že jsem si jich vůbec nevšiml!? Zamračil se znepokojeně a v duchu sykl, když přejel dvojici pohledem. Šla z nich cítit stejně divná aura, kterou Benjiro stejně jako u toho muže s maskou nedokázal moc dobře zařadit. Ale víc času na přemýšlení mu už ten klučina nedal, jelikož se po něm jeho deset dlouhých drápů vycházejících z konců jeho prstů co před chvilkou odpravilo toho chapadláka vrhlo spolu s jeho majitelem. Rychlostí dostačující na to, aby Benjira zaskočila víc než jejich příchod.
Benjiro stihl jen tak tak tasit a ohnat se svou Omohane po klukovi a jeho drápech, čímž se vyhnul stejnému osudu jako byl ten toho muže. Pokud jeho útok odrazil, odskočil dál od něj a zaujal střeh se svou Zanpakutou napřaženou před sebou.
Na první pohled bylo jasné, že tihle tak snadno jako ten muž spolupracovat nebudou. Tudíž nebylo zbití.
Benjiro sevřel rukojeť Omohane, pozvedl její jílec vzhůru, k pravému rameni, a její špičku namířil proti tomu klučinovi. Poté se soustředil, lehce pokrčil v kolenou a odrazil se. Vší svou rychlostí kterou měl k dispozici a jakmile byl u něj, pustil Omohane pravačkou a ohnal se po jeho břiše vodorovným sekem vedeným zprava.

Takahashi Keiko

Zabočí za roh a prudko zabrzdí, lebo práve tu nájde tú úbohú dušu. Pohľadom zablúdi k reťazi na jej hrudi, než sa jej zadíva do tváre. Milo sa na ňu usmeje, hlavu nakloní mierne na stranu a opatrne sa k nej priblíži.
"Ahoj, neboj sa, nechcem ti ublížiť," prihovorí sa jej pokojným hlasom. Pokľakne k nej, pomaly vytiahne svoje Zanpakuto, aby dušu nevyplašila ešte viac. "Nebude to bolieť a pôjdeš na lepšie miesto," doplní priateľským tónom.
Z miestnosti, kde nechala kapitána a ich zajatca začula nové neznáme hlasy, trhla hlavou tým smerom a zamračila sa.

Hoshizawa Reika, Suzuki Michio, duše

Suzuki! křikla po chlapci dívka. Nemáme tu bojovat!
Chlapec ji však neposlouchal. Sotva odskočil od Benjirova bloku, pustil se do muže znovu. Tentokrát dostal zásah do břicha a odletěl kousek dál. Hned se podivným způsobem sesbíral a znovu se šíleně usmál. To už ho dívka čapla za límec. Pane jo! Když tu neni ta holka, tak seš jak utrženej ze řetězu. Po té pohlédla na Benjira. Za něj fakt sorry. Neměli jsme v plánu útočit...

Duše jen zamrkala a trochu se uklidnila. "Opravdu?" pípla. "Děkuju vám moc."

Benjiro Kuchiki – Kapitán 6. divize

Benjiro chlapce zasáhl a odmrštil ho tak stranou. Co ale nezjistil, když se chlapec po chvilce sebral a netvářil se, že by mu jeho výpad nějak ublížil. A stejně tak vypadal, že hodlá pokračovat v boji, proto Benjiro znovu sevřel jílec Omohane a připravil se na další blok a protiútok. Ta dívka toho chlapce ale zastavila a omluvila se s tím, že tu nejsou kvůli boji.
„Tak co tu tedy pohledáváte!?“ zamračil se na oba Benjiro, stále ve střehu, s mečem napřaženým před sebou.

Takahashi Keiko

"No jasné," prikývne s prívetivým úsmevom na perách a žmurkne na dušu. "Tam ti už nikto neublíži," doplní, otočí Zanpakuto a koncom rukoväti jemne ťukne presne do stredu čela duše tak, ako to urobila mnohokrát predtým s inými dušami. Ako náhle duša zmizla, Keiko sa rozbehla späť k svojmu kapitánovi. Zastala po jeho pravici a skúmavým pohľadom sa zadívala na dvojicu pre ňu nových ľudí. Pohľadom si premerala najskôr dievča, potom chlapca a mierne nadvihla obočie.

Zrovna, když Keiko dorazila k Benjirovi, ucítili všichni jedno pro shinigami sakra známé reiatsu. Nejdříve ucítili Aizena Sousukeho a následně uvolněné reiatsu kapitánky 5. divize. Dívka a kluk sebou lehce trhli.

Hoshizawa Reika, Suzuki Michio
To vám nemůžu říct, odpověděla dívka Benjirovi. Náhle se místností rozlilo ono reiatsu, Tohle je proboha co? Na to vrátila pohled k oběma shinigami. Průser, co?

Kuchiki Benjiro – Kapitán 6. divize

Odpověď té dívky ho rozhodně nepotěšila, což mělo za následek to že sevřel rukojeť svého meče ještě pevněji. V tu chvíli se ale místností prohnala vlna reiatsu, která jim napověděla skoro vše o situaci týmu Ayaky a Miyako.
To je žert!? Vytřeštil Benjiro oči a na místě ztuhl. Situace se radikálně změnila a čas přijít na to co jsou tihle dva zač už rozhodně neměli. Museli jednat, a to hned!
Když se Keiko vrátila a po té duši už nebylo ani stopy, Benjiro se znovu opanoval a začal se soustředit. Na překvapení nebo vykolejení neměl nárok, musel si zachovat chladnou hlavu. „Keiko, jdeme!“ řekl vážně a rázně, načež vrazil dlaň proti podlaze. „Sekienton!“ zvolal, načež celou chodbu zahalil obrovský mrak červeného kouře, který měl zamaskovat jejich útěk. Benjiro se pak vrhl do patra, kudy přišla Keiko, a poté vyskočil oním oknem ven z domu, načež si to zamířil tou nejvyšší rychlostí co byl schopný vyvinout nebem přímo k místu, odkud přicházelo reiatsu Aizena a Ayaky s Miyako, doufaje, že ho Keiko následuje.

>>> Gensei - Karakura, okrsek Honchou

Takahashi Keiko

Vlna reiatsu, ktorú pocítila, ju znepokojila, ale navonok nedala nič poznať. "Čo sa to, do pekla, deje?" prebehlo jej mysľou a  len po očku kukla na kapitána. Pohľad na neho ju veľmi neupokojil, keďže hneď zistila, že aj jeho to vyviedlo z obvyklého flegmatického postoja. Pozrela na dvojicu pred nimi, späť na kapitána. Nemali čas a nemohli byť naraz na dvoch miestach. Museli si určiť priority a Keiko tušila, čo bude nasledovať a tak ju ani neprekvapilo, keď Benji zavelil odchod.
Dvojici pred nimi ešte venovala posledný pohľad, než ich zahalil mrak červeného dymu a ona poslušne nasledovala kapitána k miestu, odkiaľ prichádzalo reiatsu.

>>> Gensei - Karakura, okrsek Honchou