Akuma

Známý pod jménem: Akuma

Věk: zhruba 2000 let

Pohlaví: Muž

Rasa: Togabito

Vzhled:


Povaha:
Blázen. Tak by ho popsal snad každý, kdo s ním kdy přišel do styku. Akuma se chová rozmařile a ledabyle, jakoby mu na ničem nesešlo. Ostatně, nemá už co ztratit. V jednu chvíli se dokáže smát na celé kolo, až z toho tuhne krev v žilách, a v druhou může zase mlčet jako hrob. Libuje si v tom nejčernějším humoru, nehledě na situaci. Neváží si a nerespektuje absolutně nikoho. Jakmile si něco umane, jde za tím přes mrtvoly i Kushanādy. Jeho duše byla černá už když žil, a v pekle se stala skoro definicí hříchů a zla. Není divu, když je jeho motem obrácené desatero.
Přátelství je pro něj cizí slovo, stejně jako strach. Jediné co pro něho existuje je zábava jakéhokoliv druhu. Nejlépe uhelně černá, na něčí účet. V pekle zemřel už tolikrát tak ukrutnou smrtí a prošel všemi jeho úrovněmi, že se nebojí ničeho. Smrt, v jakékoliv podobě, je pro něj tak přirozená jako pro člověka dýchání.

Věci oblíbené či nenáviděné:
Akuma má spoustu druhů zábavy. Neustále bojuje s Kushanādama a posouvá limity vlastních schopností. Vyžívá se v utrpení a bolesti. Mučí a zabíjí ostatní Togabito, někdy hůř než samotní Kushanādové. Když se mu podaří vymanit se ze sevření pekla a vtrhnout do reálného světa, unáší lidi, duše, hollow, shinigami, zkrátka kohokoliv kdo se namane zpátky do pekla a sleduje jak pomalu umírají a jsou zde uvězněni navěky věků. Někdy se i sám prostě nechá sežrat Kushanādama. Bolest a utrpení jsou jeho jediní přátelé, kteří mu ještě připomínají jeho vlastní existenci. K smrti nenávidí nudu. Jak sám říká, tak ta jediná by ho mohla skutečně definitivně zabít.

Theme:


Hlas:

Kráčející umrlec:
Krev Akumova těla už dávno vyschla. Byl už tolikrát pozřen Kushanādama, že mu ji vypili do poslední kapky. Smrt a utrpení se staly jeho nejlepšími přáteli, takže na něho obyčejná zranění nepůsobí.
Pekelná výheň se stala jeho druhou matkou a chřtán Kushanādů jeho druhým otcem, takže budete na zpopelnění téhle mrtvoly potřebovat víc než jen plynovou troubu a sirky, stejně jako vám chvilku zabere než servete maso z jeho kostí.
Tudíž, obyčejnější ohnivé útoky ho popálí, ale z boje ho rozhodně nevyřadí. Stejně tak se budete muset do výpadů zbraněmi pořádně opřít, abyste ho připravili o nějakou končetinu.
Jestli se ho chcete skutečně zbavit, musíte mu useknout hlavu, nebo z něho vyloženě nadělat fašírku. Jedině tak budete mít pokoj alespoň do té doby, než v pekle znovu ožije.
Krom toho, ač je jeho styl v podstatě dost primitivní, si Akuma vyvinul za ty dlouhé roky v pekle sílu a rychlost srovnatelné i s těmi nejšpičatějšími špičkami mezi shinigami. Tak se na něm podepsalo nedobrovolné zocelování mocností pekelných.

Svoboda podsvětí:
Z pekelných řetězů, představujících pro většinu Togabito příslib věčných muk, se stala pro Akumu zábavná hračka, pokud ho za ně tedy právě netahá nějaký Kushanāda. Jelikož jsou téměř nezničitelné, využívá je při boji ke spoutání nepřítele, k obraně tak že je nastavuje do ran nepřátel, či přímo k útoku tak, jak se jen řetěz k útočení využít dá.

Zhmotněné Utrpení - Ryoukunou:
Další Akumovou hračkou, která se mu zjevila jakmile dosáhl při boji s Kushanādama určité úrovně, je jeho zrezavělý meč, který nevyužívá Akuma jinak, než byste čekali, jeho zvrhlé hrátky s orgány vyjímaje.
Akumův meč přetne bez větších problémů i tělo Kushanādy, a Zanpakutou Shinigami je víc než rovnocenným soupeřem.
Mizí a objevuje se jak se Akumovi zachce, jelikož je jeho součástí. I když je zničen, může se znovu zhmotnit přímo v jeho majitelově dlani.

Lebka věků:
Narozdíl od jiných bytostí je Akumova hlava jeho nejsilnější částí těla. Jeho lebka je snad stejně bytelná jako samotné pekelné řetězy. Stala se jakousi symbolikou smrti. Je něčím, co tu prostě vždy bylo a bude. A krom toho má jednu velice zajímavou vlastnost. Dokáže pohlcovat a neutralizovat veškerou duševní energii, které se dotkne. Pokud tedy na Akumu zaútočíte například nějakým Kidou či Kidou riatsem posíleným útokem tak nešťastně, že ho trefíte do hlavy, zmizí jako kapka v moři.

Okno do duše:
Nikdy se nedívejte Akumovi zblízka do očí. Pohled do jeho prázdných očních ďůlků vám totiž dovolí nahlédnout do jeho duše. Duše, která má za sebou bezmála 2000 let jatek, smilstva, utrpení, bolesti, a smrti. Po takovém pohledu se slabší jedinci zblázní, ti odolnější se zhroutí na hranici šílenství, a ti silnější zůstanou dobrých pár minut zkoprnělí hrůzou.

Esence pekla:
Jak jste už jistě poznali, Akuma není zrovna oblíbený společník. A to z nejednoho důvodu. Jedním je také fakt, že z něho vyzařuje esence pekla, která se za tu dobu co v něm strávil stala jeho součástí.
Na jedince zběhlé v užívání reiatsu nepůsobí nijak vážně. Pachuť smrti v ústech, těžký balvan v žaludku, třesot, studený pot, husí kůže... Na obyčejné lidi působí ale mnohem hůř. Jste-li člověk, držte se od tohoto Togabito co nejdál. Krom toho, že je většina lidí bez sebe strachy stanou-li Akumovi tváří v lebku, může se jim také přihodit, že si je peklo bude chtít vzít zpátky spolu s ním.