Kancelář kapitána

Kancelář kapitána 6.divize je umístěna v kasárnách, nikoliv v sídlu Kuchiki klanu. Je tomu tak kvůli soukromí klanu a kvůli lepší přístupnosti.
Kancelář není nic extra, nachází se v ní typická úřednická výbava, která je jen o něco málo kvalitnější, než je standart, jelikož jde přeci jen o kapitána.

Kuchiki Benjiro

Když se objevil před bránou 6. Divize a stráže ho pozdravili ukázkovým pozorem a sklapnutím pat k sobě, prošel Benjiro až do Briefingového sálu, kde se setkal se svou divizí a zasvětil je do situace.
Nemusel být žádný empatický génius, aby poznal jak moc to celé jeho muže znepokojilo.
Nicméně víc pro ně udělat nemohl. On sám teď musel čekat, jak Soutaichou rozhodne a jak se k tomu všemu Gotei postaví.
Ukončil proto divizní sraz a vypravil se do své kanceláře, sepsat hlášení. Předpokládal, že bude setkání kapitánů pravděpodobně hlavně o Aizenovi, ale jejich mise nebyla o nic méně důležitá, a bylo možné, že bude rovněž předmětem setkání.
Utřidil si proto vše co se dozvěděli, ujistil se, že má na svém meči ještě zbytky reiatsu toho podivného chlapce se kterým se v tom skladišti v Genseii střetl, a s prsty propletenýmí těsně před tváří se dlouze zahleděl do podlahy své kanceláře, snažící se obnovit svou duševní rovnováhu do bodu, kdy by s ní byl spokojen, čekající na návrat Keiko, i s jejím hlášením, aby ho mohl zahrnout do toho svého.

Takahashi Keiko

Meškala. A meškala viac, než bolo prehliadnuteľných 15 akademických minút. Ale hlásenie, ktoré mala odovzdať, bolo priam ukážkové. No... ukážkové, ak pri jeho čítaní niekto privrel jedno...radšej obe oči. Podstatné bolo, že ho napísala. No nie? Nikdy nemala rada tieto papierovačky, najradšej by mala po svojom boku nejakého poskoka, ktorý by to robil za ňu. Možno by si mohla vypýtať nejakého asistenta. Ona by si užívala akciu, misie a tak a asistent by robil všetku tú nudnú prácu. Ach, naozaj pekná predstava. Ale dosť bolo snívania, teraz si musí pohnúť, lebo ak nestihne kapitána, tak dosnívala na veky vekov.
Okolo stráži len tak prefrčala, ani sa neobťažovala so zdvorilosťami a spomalila až pred dverami kancelárie kapitána 6. divízie. Prehla sa, rukami sa oprela o kolená a pokúsila sa unormálniť svoj zrýchlený dych, akonáhle sa jej to podarilo, nahodila masku, akoby sa nič nedialo a so zaklopaním vošla do kancelárie Benjira.
"Zdravíčko, šéfko, hlásenie sa nesie!" oznámi mu natešene, keď za sebou zavrie dvere, pár rýchlymi krokmi sa dostane až k jeho stolu, na ktorý položí niekoľko papierov akože hlásenie z misie. "Tak ja teda zase pôjdem, keďže ma čaká voľno a tak." Žmurkne na neho, stočí sa na pätách a urýchlene vykročí k dverám.

Kuchiki Benjiro

Benjiro, hotov s vlastní dokumentací ohledně jejich mise v Gensei, čekal na návrat Keiko, a na podání jejího vlastního hlášení, aby ho mohl zahrnout do svého, na kapitánské schůzi, která jistojistě přijde.
A přišla dřív, než doufal.
Když se u něho v kanceláři objevil Jigokuchou aby mu sdělil, že se má ihned dostavit na shromáždění kapitánů, Keiko byla pořád pryč, a její hlášení nikde.
„Tsk... Ta Keiko...“ povzdychl si lehce dopáleně Benjiro, načež se chystal zvednout a vydat na schůzi. Na hlášení své fukutaichou prostě už déle čekat nemohl. Vypořádá se s ní, až se vrátí.
Ale tu někdo zaklepal na dveře jeho kanceláře a vstoupil.
Byla to Keiko.
Když před něho položila své hlášení, Benjiro nejprve trochu překvapeně zamrkal, ale hned na to se znovu opanoval a pousmál se. „Dobrá práce, Takahashi. Upřímně, už jsem byl smířený s tím, že se budete muset obejít bez toho volna. Ale stihla jste to vážně o fous,“ řekl Benjiro s náznakem spokojenosti v hlase a převzal si od Keiko její hlášení, „ale Vaše volno bude muset ještě počkat. Minimálně do té chvíle, než se vrátím z kapitánského zasedání. Nevíme, zda nám Soutaichou-sama nezadá okamžitě další pokyny, takže chci, abyste na můj návrat počkala v kasárnách, připravená jednat, rozumíte?“ zvedl se Benjiro ze své židle a hrdě se narovnal, tak jako vždy, aby vhodně reprezentoval jak svůj klan, tak svou divizi.
„Nashledanou, Takahashi,“ rozloučil se poté s Keiko, když oba opustili jeho kancelář, a vydal se na zasedání.
Cestou si pročítal Keičino hlášení a tu a tam mu stekla po hlavě pomyslná kapka.
Možná jsem ji trochu přechválil... pomyslel si sklesle Benjiro. Nastěstí to přeci jen ale nebylo tak hrozné a jeden či dva poznatky byly vážně na místě.

>>> Zasedací síň pro kapitány