Základna Fullbringerů

Chlapík, co dostal pořádnou ránu do zad pomalu ani nestihl mrknout. Ti další dva, na které letěl také nestihly tak rychlé pohyby zaregistrovat. Tři tedy byli mimo hru, ale snažili se posbírat ze země. Stále jich tu však bylo dost. Něco kolem patnácti.
Jeden z nich vyšel z davu a vytáhl pistoli, kterou hned potom namířil. "Radši dál nic nezkoušej," zadíval se na něj přísným pohledem.
V tom se ale ozval dívčí hlas. Dost z mužů se pootočilo, ale moc velkou pozornost tomu nevěnovali. Ačkoliv se na scéně objevil další fullbringer, rozhodně je to nijak nerozhodilo. Skoro jakoby viděli anděla každý den.
Muž mířící pistoli ale dál stál nehybně na místě. "Nemyslel jsem si, že bude tak jednoduché najít jednu z pěti součástek," pronesl a hned přeskočil na jiné téma. "Tu holku nějak zaměstnejte. Když bude moc otravná, můžete se jí zbavit."

Midou

Jedna malá koule ohně téměř odrovnala tři soupeře. Jak nudné... v momentu kdy jeden vytáhl zbraň jsem se však zastavil. Hned po té co však dořekl své varování jsem vyprskl smíchy. Víš při jaké teplotě se začínají zkapalňovat kulky spratku?
Natáhl jsem k němu ruku a začal jsem před sebou tvořit ohnivou kouli která byla velká téměř jako člověk. Omega Blaze. s tím jsem před sebou vytvořil jak nebezpečnou zbraň tak velice účinný štít. Hooooooř!
Dlouho jsem ho u sebe však neponechal a už se ohnivá koule řítila na chlápka s pistolí a všechny co byli v jeho blízkosti. Nově příchozí jsem jako většina přítomných zcela ignoroval. Jediné co jsem viděl byl nepřítel přede mnou a cesta roztékajícího se asfaltu kudy prolétla ohnivá koule.

Tainaka Erin

V duchu jsem se usmála jejich sebevědomí. Rozhodně mi to ale mohlo přihrát ho karet. Mávla jsem křídly a vznesla se nad skupinku lidí. Znovu jsem se podívala na ohniváka. Vypadalo by to, jako by si ten boj užíval. Tiše jsem si povzdechla a seslala dolů bílá pírka. I když se začali prát oni, po tom všem to byli jen lidi a zabít je by bylo možná trochu moc. Aspoň takhle jsem to vždycky cítila.
Jenže já mu v jeho rozhodnutí nijak zabránit nemohla. I když bych chtěla.

Tyhle osoby pro Midoua a jeho schopnosti jistě nebyli žádní soupeři. Dokonce i po jeho posledním útoku se zdálo, že bude dole pár dalších.
Ohnivá koule se dál řítila naproti chumlu, když najednou se zastavila a zmizela. "Samozřejmě, že vím." Koutky úst muže se zvedly a vytvořily na jeho tváři docela psychopatický úsměv.
Midou z ničeho nic cítil, že nemůže použít svůj fullbring. To samé u Erin. Vlny, které vycházeli z přístroje, který někdo držel, rušili schopnosti obou dvou. Nejspíše dosáhli i nahoru, jelikož Erinina křídla náhle zmizela a ona byla opět ve své původní podobě.

Midou

Po té co koule zmizela jsem chvíli mlčel a pak jsem se podíval nad sebe. Pokud spadne z této výšky na tvrdou zem tak skončila...
Svůj fullbring jsem možná používat nemohl, ale svaly a reflexy si stále pamatovali. Bleskově jsem z kapsy vytáhl nůž a hodil jsem jej na zbraň která na mě mířila. Dál už jsem se o něj nezajímal a rozběhl jsem se k místu kam padala Erin a pokusil jsem se jí chytit.

Muži přistoupili o něco blíž k Midouovi a Erin, přístroj měli stále zapnutý. Pistole jednoho z nich byla sice nefunkční ale ostatní měli zřejmě ještě něco v zásobě. "Takže se nám vydáš sám, Ohnivý Fullbringere? Nebo máš ještě něco v rukávu?"

Midou

Původně jsem měl v plánu Erin chytit... ale tak nějak my přistála na zádech. A byla těžší než jsem si představoval...
Guh...! Z hlavou zabořenou v zemi jsem ze sebe vydal pár nehezky znijících zvuků, ale když se my podařilo se tak nějak vyhrabat ze země a stoupnout si tak jsem zjistil že to až tak hrozný nebylo. Lebka... v pořádku. Mozek... není potřeba. Končetiny... funkční...
S tím jsem se pořádně narovnal a protáhl jako bych zrovna vstal z postele. Takže... možná bych s vámi šel. Pokud my okamžitě odhalíte všechny své plány. Ááááále! Mám pocit že to asi neuděláte takže... na obličeji se my objevil široký a poměrně šílený úsměv jak jsem se opět protáhl. Uvidíme jestli ta vaše krabička dokáže zkrotit sílu Ifríta! Hned co jsem to dořekl jsem ze sebe začal vypouštět co největší množství reiatsu co bylo možné. Normálně by to mělo za efekt silné zvýšení teploty ve vzduchu, ale pokud ta jejich rušička mé schopnosti pohlcovala... Za jak dlouho se asi uškvaří?

Tainaka Erin

Blonďák se zdál, že ho tahle hustá atmosféra nijak nevzrušuje. I přes to, že nemohl používat své síly byl naprosto klidný. Pozorovala jsem, jak si počíná a visela na něm pohledem.
Kam ho chtějí odtáhnout a proč...? ptala jsem se sama sebe v duchu. Nijak jsem ale na nic nemohla přijít. Je nějak... výjimečný?
Zhluboka jsem se nadechla a stoupla si vedle něj. Dotkla jsem se jeho zad, jako bych na něj chtěla převést svou energii. Začala jsem konat přesně tak jako on. Zavřela jsem oči a vypustila co největší část svého reiatsu.

Nikdo z nich během Midouvo odpovědi nezasahoval a všichni zůstali naprosto zticha. Až když se kolem zvedla hladina reiatsu, jeden z mužů zavelel: "Plný výkon!"
Ostatní rozkaz poslechli a udělali tak. Ovšem i přes to začal přístroj vydávat nějaké divné zvuky, jako by měl každou chvíli zkratovat.
Jeden z mužů v ten moment vystartoval proti Midouvi a Erin. "Myslíš si, že to bude fungovat?!" Nejspíš ještě doufal v to, že možnosti přístroje jsou vyšší a sílu dvou Fullbringerů potlačí. S rukou stisknutou v pěst chtěl Midouovi uvalit, když najednou uslyšel další zvuk. Otočil se a viděl, že přístroj už asi funkční nebude. "Do haj*lu..."

Midou

S úsměvem jsem sledoval jak se nepřátelská strana snažila vzdorovat mé síle. Jen jeden odvážlivec se však dokopal k tomu aby na mě vůbec zaútočil. Škoda že se v nejkritičtějším momentu otočil aby zkontroloval fakt že veškerá jejich šance na vítězství zmizela jako dým z uhašeného ohně.
Když se totiž otočil zpátky směrem ke mě tak už byla moje pěst necelí centimetr před jeho obličejem. Tenhle může létat! Náraz jsem posílil o duši vzduchu okolo mě a nebezpečně velkou silou jsem mu dal ránu do obličeje tak jak plánoval on pro mě.
Lidé jsou celé milénium od toho aby zkrotili sílu Ifríta! Incinerate, Purgatory Flame - Omega Blaze! zvedl jsem ruku nad sebe a vytvořil jsem plamennou kouli která byla asi jednou tak velká co tak kterou my zrušili předtím a bez nutného přemýšlení jsem jí poslal na nepřítele přede mnou.

Muž se otočil zrovna když mu Midou dal pěstí, a tak dostal pořádnou ránu do obličeje. To už se mu to kousavý díky síle úderu zase otočilo dozadu a odletěl o pár metrů dál.
Ostatní jenom blbě zírali a strnuli na místě. Hned na to věnovali Midouovi celou řadu překvapených pohledů.
Midouova ohnivá koule vyrazila směrem v před a muž se jen napůl vyhnul. Rozhodně nevyvázne bez zranění. Horší bylo, že se plameny rozletěly směrem k autu, kde už se o své postarají.

Midou

Nadšeně jsem sledoval explodující auto a na moment jsem se i zamyslel komu asi patří. Pak jsem se ale podíval na jednoho z obleků a založil si ruce na hrudi. Asi bych jednoho z vás měl ušetřit aby to pak mohl vysvětlovat policii. Nebo možná chcete aby se o Ifrítovi dozvěděl celej svět a někdo jiný vás tak možnááá připravil o kořist?
Připadalo my zbytečné plýtvat další ohnivou kouli na tyhle ubožáky a tak jsem se jen připravil ukázat jim sílu pěsti fullbringera stejně jako jsem již ukázal jejich společníkovi. Třicet sekund... třicet sekund a bude z vás špíz. To snad bylo dostatečné varování aby jej pochopili i oni.

Hned když Midou dokončil svůj proslov začaly plameny šlehat i dál od auta. Postupně se dostávali k davu, Midouovi a Erin. Dalo by se říct, že se teď všichni nacházeli uprostřed dost prekérní situace.

Midou

Nakonec to začalo vypadat že plamínky se sami postarají o odpadky. Pro mě samotného plameny nebezpečné nebyli, ale o ostatních se to asi říct nedalo. Sundal jsem si svůj kabát a hodil jej na Erin, rychle jsem jí vzal do náručí a vyskočil jsem co nejvýš to šlo. Když jsem se dostal z dosahu teploty plamenů tak jsem pod sebou zpevnil reiatsu abych se udržel ve vzduchu a začal jsem sledovat ten bordel mezitím co jsem tak nějak ignorujíc držel Erin.

Tainaka Erin

Chtěla jsem ho zastavit, než by se něco mohlo zvrtnout, ale to už svou sílu použil.
Mlčky jsem stála na místě a sledovala, jak se z pár plamínku stal požár. Znovu to ve mně vyvolalo nepěknou nostalgii. Nemohla jsem se hnout a prostě jen slepě civěla na tu spoušť.
Nevěděla jsem, jaký smysl mělo, že přes mě blonďák přehodil jeho kabát. Nechala jsem se ale chytit a odnést. Nejspíš si ale musel myslet, že v náručí svírá nějakou hadrovou panenku. I když všude okolo bylo teplo, já se třásla. Strachem jsem mrzla. Nakonec jsem roztřesené rty donutila k tomu, aby se aspoň trochu uklidnili. Hej, ty... jak moc rád pálíš domy a lidi? podívala jsem se na něj, ačkoliv to vypadalo spíš, jako bych koukal skrz. Na mysli jsem ale měla jediné. Po tomhle všem bych se ani nedivila, kdyby za tu nehodu onehdy mohl on...

Midou

I po té co se Erin zeptala jsem prostě jen zíral na plameny. Můj výraz se však změnil... od onoho šíleného úsměvu měl teď dost daleko. Byl to prostý prázdný pohled jako zlomené oběti na svou vlastní smrt. Je to jediný způsob jak jim jasně říct ať si s tebou nezahrávají. Ve světě nic jiného než destrukce smysl nemá.
Jednou rukou jsem Erin chytl pevněji abych mohl uvolnit tu druhou se kterou jsem vytáhl stříbrný zapalovač. Když jsem jej otevřel tak některé plameny tam dole začali slábnout. Proč se třeseš?

Tainaka Erin

Proč... neodpovídá...? Buďto mu bylo naprosto šumák, že po něm něco chci nebo se snažil na tu otázku nijak nemyslet.
Sice jsem neměla stejný výhled jako on, jelikož jsem se mohla dívat maximálně na nebe nebo pootočit hlavu a koukat na něj, ale stále jsem před sebou viděla plameny.
Když jsem uslyšela jeho řeč o destrukci, rychle jsem zase začala vnímat realitu a uvnitř mě se trochu rozvířil hněv. Nebyla jsem na něj přímo naštvaná... možná jen trochu. Ale divila jsem se, že někdo to dokáže vnímat takhle.
Stiskla jsem ruku v pěst a bouchla ho do hrudi. S mou momentální silou oslabenou o všechny ty smíšené pocity to ale nejspíš bylo cítit spíš jako zašimrání. Blbče! Spálit všechno přeci není jediné východisko...
Jenom tenhle pohyb mi zase nějak vybil energii a já další pokus o úder vzdala. Já... nemám ráda oheň.

Midou

Erin jsem sice plně vnímal, ale ani jednou jsem se na ní nepodíval. Její reakce byla stejná jako kohokoli jiného. Na tváři se my objevil jen malí úsměv. Je to jediné definitivní východisko.
Svět který umírá. Svět který je otráven lidstvem. Jediné co se s takovým světem dá dělat je zničit jej aby mohl znovu vstát z prachu jako znovuzrozený fénix. Pokud nemáš ráda oheň tak si my neměla pomáhat. Měla jsi ode mě utíkat. Co nejdále a nejdéle je možné.

Tainaka Erin

Útěk je to poslední, co mám v plánu, navázala jsem na jeho řeč a zvedla hlavu, abych mu viděla do tváře. On mi sice pohled nevěnoval, ale já se naklonila tak, abych ho k tomu donutila. Propíchla jsem ho teď už trochu vážnějším pohledem. A teď ani omylem nepočítej s tím, že mi zdrhneš. Hezky se postaráš o to, abych měla kde bydlet.
Hned na to jsem si vzpomněla, že mám vlastně ještě jeden důvod s ním teď zůstat. Navíc ti něco dlužím, kruci... zamyslela jsem se. Takže... jsi nějak zraněný?

Tainaka Erin

Atmosféra byla hned úplně jiná. Docela mě překvapilo, jak to dokázal udělat. Slu-služka?! vypískla jsem. Ja-jakože... MAIDKA?! Nejspíš jsem pomalu začínala rudnout.

Spoiler:

Zatřepala jsem hlavou, jako bych se z ní snažila dostat tenhle nával informací a začala zase u jiného soudku. Když se chtěl rozejít, všimla jsem si, že má na zápěstí nějaký šrám. Počkej! rozběhla jsem se a skočila po něm... jen jsem nečakal, že se tak snadno převáží. Ří-říkala jsem, že určitě budeš zraněný, načala jsem nenápadně a dělala, jakoby se nic nestalo, přičemž jsem si odřeninu prohlížela.
Znovu jsem se proměnila do své andělské podoby a nechala pár peříček, aby obmotalo jeho ruku.

Midou

Správně, maidka. Pokud ti otrok nezní lépe... s tím jsem jí chtěl opustit ale našel jsem se ležící na střeše s Erin prohlížející moje zápěstí. Rány které sotva krvácejí nejsou prakticky ani zranění. Navíc jsi jej způsobila ty, nikoli náš nepřítel.
Tak nějak lehčeji jsem jí ze sebe sundal a opět jsem vstal. Za chvíli bude noc. Doufám že nemáš námitky pro hledání hotelu okamžitě. Pokud máš tak je nebudu poslouchat.

Tainaka Erin

Nepřesvědčitelnej... pomyslela jsem si, když se opět postavil a jasně naznačil, že o to nestojí. Baka. To bylo jediné, co jsem k tomu všemu dokázala říct. Uraženě jsem nafoukla tváře a začala se rozhlížet okolo.

Spoiler:

Došlo mi, že tímhle tempem do večera asi nic nenajdu, tak jsem prostě zapnula mozkový závity a přemýšlela, kde by se nějaký ten hotel mohl nacházet. Upřímně se mi moc nechtělo do středu města, kde se to lidmi jen hemží, ale nakonec asi nebude na výběr. Myslím, že nejjednodušší by bylo zajít do nějakého centra a zeptat se na informacích, podala jsem návrh a čekala na reakci.

Midou

Erinin výraz jsem ignoroval a mezitím co její mozek pracoval jsem se rozhlédl kolem. Netrvalo dlouho než jsem našel co jsem hledal. Byt který vypadal opuštěněji než ten můj. Nebylo těžké něco takového najít v této části města. Erin zrovna dopověděla něco co jsem vůbec neslyšel a tak jsem jí chytl zezadu za jeden z těch jejích střápců co měla na sobě a shodil jsem jí ze střechy na pevnou zem a hned jsem jí následoval.
Ten byt vedle bude náš hotel.