Centrální Laboratoř 12. Divize

Vysoká budova, která tvoří střed 12. Divize. Vypadá spíše jako věž, která vyčnívá nad vším ostatním v okolí a je dobře viditelná i z okrajových částí rukongai. V jejím nejvyšším patře se nachází centrální konzole, která obsahuje veškerý výzkum posledních dvou kapitánů. Hodnota těchto informací je nevýčislitelná, proto jen velice málo, nejvyšším důstojníkům 12. Divize se povolen vstup.
Kdokoli nevítaný by byl nemile překvapen množstvím ochranných opatření, která jsou určená komukoli zabránit v přístupu k informacím, či přísně střeženým projektům.

Maekawa Shichirou

Cesta skrz uličky Seireitei mi najednou přišla až příliš dlouhá. V hlavě se mi honilo tolik myšlenek, že jsem měl pocit že mi snad rozskočí, v jednom jsem ale měl jasno. Pokud chci Aizena najít, musím se obrátit na svého předchůdce. Naštěstí mi zanechal značnou část svého výzkumu, hlavně v oblasti Garganty, Hueco Mundo obecně a hlavně Hollow a to včetně Arrancarů. Vyrabování laboratoří Szayela Apollo bylo alespoň k něčemu užitečné.
Mezi členy Divize bylo rušno. Bez pomoci fuku-taichou, jehož pozice ještě nebyl obsazena šla práce pomalu a klepy se rozšiřovaly mnohem rychleji s mnohem menší dávkou pravdy, než by se mi líbilo.
"Všechno je při starém jako obvykle." Vysvětlil jsem za chodu svému san-seki, kterého mi nejspíš jako nejvýše postaveného důstojníka předhodili na pospas. Bylo vidět, že jsem žalostně selhal v budování vzájemného porozumění. Nikdy jsem nijak zvlášť neholdoval socializování, lidé byli pro mě příliš velká neznámá. "Všude je bordel a my to musíme uklízet. Ještě ke všemu si nedokázali ohlídat ani vězení, takže se teď někde v okolí potulujou obyvatelé nejpřísněji střežených cel a to včetně Aizena Sousukeho."
Při vyslovení toho jména san-seki mírně poblednul.
"Prozatím by se žádná z těchto informací neměla dostat ven, takže se spoléhám na vaši diskrétnost. Naše divize byla pověřena ochranou Seireitei, takže sestavte týmy, které by mohly v terénu podporovat ostatní divize, jakmile bude potřeba. Důstojníky mi nažeňte nahoru a to včetně vás. Máte dvě hodiny."
San-seki jen přikyvoval. "Rozkaz, taichou."
A s tím se oddělil a já přidal do kroku a zamířil k centrálnímu výzkumnému středisku, jehož obsáhlá databáze mi snad poskytne informace, které potřebuji.

Na disku šel celkem rychle nalézt plán vězení se všemi potřebnými údaji, jako je tloušťka zdí, nosnost sloupů, pevnost kovů a jiných. Zrovna, když Shichirou začal přepočítávat, plán vězení zmizel a na monitoru se objevil čtvereček.

Volá Taniyama Marika. Přijmout. Odmítnout. Ignorovat.

Maekawa Shichirou

Naprosto pohroužený do svých vlastních myšlenek mě povědomé klinknutí hovoru samozřejmě téměř vyděsilo k smrti. Než jsem ale i v duchu stačil začít nadávat komukoli kdo si odvážil mě rušit, už mi oči spočinuly na jejím jméně.
Můj prvotní instinkt bylo samozřejmě vrátit se zpět k práci, takže několik vteřín mi prsty unikaly směrem k talčítku "Ignorovat". Pak jsem si ale vzpomněl že je vlastně krize a že soutaichou by mě nejspíš sežvýkal zaživa kdybych to udělal.
S odevzdaným výrazem, který vystřídal pulsující žilku na mém spánku jsem si povzdech a hovor přijal. Snažil jsem se přitom znít co nejmileji.
"Zdravím Vás, Taniyama-taichou." odpověděl jsem s úsměvem když se mi přec celý monitor objevil obličej kapitánky třetí divize. "Předpokládám že voláte ohledně výsledků vašeho pátrání?"

Maekawa Shichirou

Chvíli jsem zíral na to, jak se mi přes celý centrální monitor přibližuje něco, co se až podezřele podobá interdimenzionální trhlině. Kvalita obrazu díky blízkosti k anomálii také nebyla nejlepší.
Co si myslí že jsem? Chodící trikordér?
"Bohužel Vám nepomohu, pokud mi neposkytnete více detailů. Pokud možno, prosil bych abyste se rozhlédla kolem a pokusila se najít cokoli, co tam nepatří." na chvíli jsem se odmlčel a přemýšlel, jestli mám vyslovit své teorie. "To, co před vámi je vypadá jako trhlina mezi světy. Pokud je tomu tak, museli byste zjistit kam vede, bohužel je stále přiliš úzká na to aby se to dalo poznat pouhým okem. Jde však pouze o mé domněnky, v podstatě to může být cokoli."
Povzdechl jsem si. Ikdyž jsem měl v hlavě spoustu věcí, mé vědecké já mě nabádalo abych to prozkoumal osobně. Problém byl v tom že jsem se nemohl hnout z místa. Rozkazy. Tch...
"Možná kdybyste se odvážila se toho dotknout bychom zjistili více?" navrhl jsem opatrně. Pokud se jí něco stane, aspoň dostanu nějaké výsledky z pitvy.

Maekawa Shichirou

I na takovou vzdálenost se zdálo že hovory přenášejí nejenom informace ale také tiky.
"Řekl jsem dotknout, neřekl jsem čím. To že Vás jako první napadlo použít holou ruku už není můj problém." odvětil jsem poněkud chladněji než jsem měl v úmyslu. Amatéři...
"Nicméně," nabral jsem opět původní sebekontrolu. "Alespoň jsme zjistili že fyzická konfrontace není dobrý nápad. Bohužel vzhledem k tomu, že já jsem tady a Vy jste tam, jsou mé možnosti omezené na Vaše pozorovací schopnosti a důvtip." odkašlal jsem si. "To reiatsu, o kterém jste předtím mluvila... vyzařovalo z té trhliny, nebo odněkud jinud?"

Maekawa Shichirou

Zamyšleně jsem se zamračil a pohodlně se opřel do křesla. Bylo několik způsobů jak získat alespoň nějaké informace, nicméně většina z nich vyžadovala buďto mou přítomnost, speciální vybavení a nebo obsahovala jistou dávku nebezpečí. Podle toho, co jsem o něm slyšel by mě soutaichou nakopnul tak, že bych proletěl skrz Garganta až do Hueco Mundo, kdyby se mu někteří z mých kolegů vrátili poškození mou vinou.
"Hm..." pokývl jsem hlavou sám pro sebe a pak se vrátil pohledem zpět ke kapitánce. "Taniyama-taichou, potřeboval bych abyste se pokusila vylsat slabý proužek svého reiatsu skrz. Nemusíte se ničeho obávat, nebezpečné to nebude."
V duchu jsem nahodil obličej. Nejspíš...

Maekawa Shichirou

"Hm." pokýval jsem hlavou. "A změnilo se něco? Nezdá se Vám trhlina větší nebo není na ní něco zvláštního?"
Přemýšlel jsem co by to mohlo znamenat. Vstřebávala ta anomálie reiatsu, nebo ho negovala?

Maekawa Shichirou

Existovaly dvě noční můry, které vrhaly stín na můj jinak relativně spokojený život. První byla práce s amatéry. Druhá bylo očekávání zázraků při práci na dálku. Teď jsem bolestivě zjistil, že je ještě třetí. Očekávání zázraků při práci s amatéry na dálku.
Tohle mi snad někdo dělá naschvál.
"Bohužel nedokážu zázraky! Pokud nejste ochotná tím prohodit třeba svého fukutaichou, pak vám takhle na dálku už asi nepomůžu. K tomu abych něco zjistil potřebuji data, prozatím jsem se nedozvěděl v podstatě nic." povzdechl jsem si.
Opravdu bych tam potřeboval jít, vzít si svůj vlastní vercajk a prostě to rozebrat.

Maekawa Shichirou

Krev se ve mě vařila. Myslela si že snad chci sedět na prdeli a čekat až se ostatní rozhýbou? Jakoby mimochodem jsem si pak vzpomněl proč jsem se vlastně smířil bez řečí s tím, že tu zůstanu. Aizen Sousuke. Chtěl jsem přijít na to kam zmizel předtím, než se do toho vloží i zbytek Gotei 13, ale...
Povzdech jsem si. "V tom případě se neobracejte na mě ale na soutaichou. Můžete mu vysvětlit situaci a snad vám vyhoví. Bez jeho souhlasu se ale obávám že se nemůžu hnout."
Podíval jsem se na hodiny. Neuplynulo moc času od chvíle kdyz jsem potkal svého sanseki. Rozhodně ne dvě hodiny, které jsem mu dal.
"Pokud bude souhlasit pošlu někoho ze své divize aby vám asistoval." ... zatímco já se budu zabývat vážnějšími věcmi, jako útěkem z nejlépe střeženého vězení v Soul Society.

Maekawa Shichirou

Zhluboka jsem si opovzdechl a prsty protřel unaveně kořen nosu. "Dobrá, ať je po vašem." řekl jsem nakonec a začal se přehrabovat v nepořádku kolem.
Konečně se mi podařilo najít ovládání interkomu. Než jsem ale vůbec měl možnost cokoli říct, ozvaly se spěšné kroky a sanseki vběhl udýchaný do místnosti div se nepřerazil.
"T-tai-taichou!" vyhrkl jakoby mu za zády stála celá armádana arrancarů. "Ichimaru Gin! Je pryč!"
Chvíli trvalo, než se informace dostala tam, kam měla. Pak...

Spoiler:

"Nandatte!?"

Maekawa Shichirou

Spoiler:

Shimatta... Úplně jsem v tom šoku zapomněl že mám na drátě kapitánku trojky. Jelikož nikdo dvanáctou divizi nenavštěvoval, daly se v ní předměty, popřípadě osoby dokonale ukrýt. Na Ichimaru jsem narazil náhdou při prohlídce budovy krátce poté co jsem převzal otěže. Nechápal jsem proč by ho tu Kurotsuchi měl, ale nechal jsem to tak aniž bych to někomu ohlásil.
No... teď se to provalilo samo. Kuso...
"Omlouvám se, Taniyama-taichou, ale budu muset jít." řekl jsem rychle a co nejmileji. Opravdu jsem neměl chuť ani čas jí všechno vysvětlovat. "Pošlu vám někoho ze svých jak jsem slíbil, jen chvíli vydržtě. Shitsurei shimasu..."
Prst mi zabrouzdal k tlačítku s červeným telefonkem.

Taniyama Marika

Po-! chtěla jsem zakřičet, ale Maekawa-san mi nedal šanci. Zavěsil. Ještě chvíli jsem tupě civěla na telefon, div jsem ho stiskem nerozmáčkla. Uklidni se, nakázala jsem si a povzdychla si. Až se vrátíš, zeptáš se. Teď na to není čas.

Maekawa Shichirou

Bylo mi jasné, že jsem v průšvihu, ale nějak jsem nebyl schopný se dokopat k tomu aby mě to nějak extrémně trápilo. Předemnou ležel totiž mnohem horší problém.
Na projektu Ichimaru jsem pracoval dlouho a usilovně, ačkoli jsem použil základz výzkumu které za sebou zanechal Urahara Kisuke o gigai schopných zabránit konpaku v desintegraci.
Ichimaru Gin, jehož reishi tvořící jeho tělo se začalo nenapravitelně vytrácet, byl můj první experiment a dalo se říct že úspěšný. Ačkoli jsem jestě neměl možnost dohnat věci do konce, byl jsem na dobré cestě. Dokázal jsem zrekonstruovat jeho tělo na základě toho, co Kurotsuchi načal, ačkoli se mi nepodařilo dát ho do půsodního stavu.
A teď už asi ani nepodaří, když je pryč. Ale kdo by...? přemšlel jsem, ale byla to velice hloupá otázka. "Kdo asi..." zamumlal jsem si pro sebe.
Existovala snad jen jediná osoba, která by měla o Ichimaru takový zájem aby prošla celou dvanáctou divizí aniž by si toho někdo všiml. Což nebylo až tak složité, zdá se, se situací poslední doby. Ale proč?
"Sanseki, jdem. Chci vidět co se tam k čertu stalo." řekl jsem, přehodil přez sebe haori a vyrazil do laboratoře.

Akon

Sanseki nejdříve zíral na monitor a uvědomil si, že právě způsobil docela velké problémy. S trochou štěstí a větší dávkou údivu však nakonec nebyl potrestán. Nebo mě Maekawa-taichou ještě potřestá? zeptal se sám sebe.
Na další uvažování nebyl čas, jeho kapitán si to hnal do laboratoře. Okamžitě ho následoval.
Oba muži konečně dorazili a Akon si to namířil rovnou k místu, kde měl Ichimaru Gin být. Místo toho tam však stál jen podstavec k tanku. Sklo nebylo otevřené násilím. Ten, kdo to udělal, se tu určitě vyznal. Ukázal dál k jednomu pultu. Shinsou tu ale zůstal.

Maekawa Shichirou

Rozhlížel jsem se kolem. Tahle laboratoř byla jedna z těch ne zrovna po ruce ať už se členové divize pohybovali kamkoli. Ten, kdo to udělal buď věděl přesně, kam jít anebo něco hledal.
Vzhledem k tomu že Aizen Sousuke nikdy do divize nevkročil, alespoň co mi bylo známo, jsem se spíš přikláněl k tomu druhému. A jediné co by tady mohl hledat byl způsob jak se dostat ze Seireitei. Nebo mi něco unikalo?
Prohlížel jsem si škody, zatímco se mi hlavou honily tucty teorií.
"Opravdu tě nenapadá kdo by to asi tak mohl být?" zeptal jsem se san-sekiho přes rameno. Ještě jsem si nedokázal zapamatovat jeho jméno. A... acu... ne, A-něco. Teď na tom nezáleželo.
Vzal jsem so ruky Shinsou. Dávalo to smysl že by tu zanpakutou nechal. Proč by jednomu ze svých nejhorších nepřáátel ještě dával do ruky zbraň.

Akon

Akon, kapitáne, připomněl se, protože mu nepřipadalo, že by si Maekawa-taichou vzpomínal.
Samozřejmě, že mě to napadá. Jen jsem nechtěl, aby to tak bylo. Takže, teoreticky to udělal Aizen Sousuke. A prakticky s nejvyšší pravděpodobností také. To znamená, že bychom se měli jít podívat tam.
Ukázal prstem směr vzhůru. Tím "tam" samozřejmě myslel jedno z vyšších pater, kde se nacházelo zařízení na otevření provizorní Garganty.