Kancelář více-kapitánky

Shinozaki Anna

Shinozaki Annu probudil kravál zvenčí. Pomalu pohnula hlavou a otevřela oči, ale okamžitě toho litovala  když se ozvala kocovina ze včerejší noci.
Kocovina...? pomyslela si, ale detaily si nemohla vybavit. Proč bych chlastala zrovna tady? A s kým?
Jediný rozhled po místnosti ke kterému se odvážila jakmile se jí přestal obracet žaludek jí ale opět všechno připomněl.
Na zemi leželo pět dalších členů desáté divize, od sansekiho níž. Všichni muži do jednoho na sobě kromě fundoshi neměli absolutně nic.
No jo, vždyť vlastně prohráli... začala si Anna konečně trochu rozpomínat na turnaj v pití, který tu včera pořádali na počest povýšení jednoho z důstojníků. Ženy to samozřejmě vedly a většina chlapů chudáci nedokázala držet krok. Co se taky jiného dalo čekat od Asociace muží Shinigami.
Potutelně se usmála, což ji stálo další bolestivé připomenutí jejího stavu a vyškrábala se na nohy. To bylo ve chvíli, kdy se za dvěřmi znovu ozval ten zvuk, který ji probudil.
Vrávoravě překračovala ležící těla až ke dveřím a když je otevřela dovnitř se vsypalo několik dalších členů divize, kteří tam byli namačkaní za nimi.
Jeden z nich dopadl tak nešťastně že se zastavil dlaněmi o její prsa. Jako správně inteligentní Shinigami okamžitě poznal, že je zle.
"Kam dáváš ty ruce, zmetku?" zavrčela Anna a modré oči se jí rozzářily démonskými plameny.
V následující chvíli už desátou divizí otřásl výbuch a vzhůru byli všichni, i ti, kteří nechtěli.

--> Kasárny 10. Divize

Rikimaru

Měl jsem v noci trochu problémy s menším křikem, který byl v kanceláři mé více kapitánky, která zase opíjela členy 10. divize. Ostatně, nic kromě toho, že jim zlomí veškerou část těla a toho, že je opíjí do morku kostí nedělá.
Mezitím co jsem vyplňoval pár papírů v hlavní budově v mé kanceláři, na dveře někdo zaťukal. Bylo mi téměř jasné kdo to byl. Takže jsem ihned odpověděl slovy "Vejděte více kapitánko Shinozaki". Poté co vešla, jsem na ní mrknul jedním okem a řekl s úsměvem "Zdravíčko, co ve vaší kanceláři? Slyšel jsem křik, ale jen opravdu malinko. Nebyly slyšet ani ty nadávky, copak se stalo více kapitánko Shinozaki? Myslím, že máme lepší věci na práci, než si dávat závody o tom, kdo rychleji spadne na zem a bude potřebovat lékaře. Ale to už jste zkrátka vy. Mohl bych vám dát lehký úkol. A to sice uklidit vaší kancelář, ale chápu, že by to trvalo dalších šest let, přičemž by jste vypila další alkohol. Nevadí.".

Shinozaki Anna

Už zase s tím začíná. Pomyslela si kysele a vešla dovnitř. Ale je pravda že na tohle jsem si našlápla včera sama.
"Jsem ráda, že Vás to nijak moc nerušilo, taichou." řekla trošičku ostřeji, než měla původně v úmyslu. Hlava Anně třeštila, pod očima měla kruhy a věděla, že ji čekáv další nudný den papírování zatímco ostatní si pobíhali bůh ví kde a dělali podle jejího názoru mnohem zajímavější věci. "Myslím že vás potěší, že jsem jako vždycky vyhrála."
Hromada papírů v jejím náručí s žuchnutím dopadla na jeho stůl. "A musím nesouhlasit. Úklid mé kanceláře by trval daleko víc než šest let."
Postavila se před něj a dala ruce v bok, už jen čekajíce na to jestli začne komentovat to, že na sobě měla své normální oblečení místo shihakusho.
"Ale možná se do toho pustím, pokud vy konečně podepíšete všechno tohle. Už mi to leží na stole měsíce."

Rikimaru

Alespoň, že není tolik protivná jako je pokaždé když se opije. Nějak jsem nevěděl co jí říct, protože vše by skončilo nesmyslem. Uhm uhm uhm, dneska by jsme nemuseli dělat jen papíry, třeba bych vás mohl vzít na nějakou misi, nebo by jsme mohli uspořádat trénink naší divize, konec konců, zase tolik práce nemáme. Řekl jsem když jsem viděl ty papíry přede mnou. Co na to říkáte? Pokývl jsem a opět jsem si zývl nad hromadou papírů.
Vstal jsem ze židle a protáhl se tak, že křupání kloubů bylo slyšet snad kilometr daleko. "Abych byl upřímný, moc jsem se nevyspal. Ale ani se mi spát nechce, jen bych si dal nějaký povzb.. ná.." Zývnul jsem si. "Nápoj.."

Shinozaki Anna

Anna chvíli přemýšlela jestli si z ní  dělá legraci nebo se skutečně snaží být milý. Už od začátku si zrovna do oka nepadli, takže proč by se teď věci měly měnit? Beztak navrhl společný trénink jenom proto, aby ji mohl vytrestat tím, že ji nechá se s opicí pěkně trápit na cvičišti. A to jeho zývání v ní pravděpodobně mělo taky vyvolat pocit viny za prohýřenou noc.
"To vidím, jak se vám nechce." utrousila. "Hlavně mě nespolkněte, nebo si tu všechno budete muset dělat sám."
Začala lovit někde v záhybech svého velice skrovného oblečení dokud nevylovila plechovku s nápisem energy drink. Dostávala je z gensei a nosila jich pár permanentně sebou jako zálohu, kdyby bylo extrémně zle. Byla ale ochotná se s jedním rozloučit.
"Tady, tohle Vás postaví na nohy."

Rikimaru

Zřejmě si o mě myslela, že jsem jen nějaká potvora co se nechce přátelit. Zajímavé, řekl jsem něco špatně? Popřemýšlel jsem ještě o pár slovech a poté něco vytrousil. E.. nergy Drink... hmm. Vypadá to chutně. Moc chutně... Řekl jsem i když jsem to tak vůbec necítil. Otevřel jsem tu plechovku a ještě před napitím jsem jí řekl Děkuji, snad neumřu. Jinak by to pro vás dopadlo velmi špatně i za dobu jedu. Poukázal jsem na ten fakt, že by byla dole ještě dřív. Ale jelikož mi poslední dobou přirostla k srdci, tak jsem se jen pousmál. Napil jsem se Energy Drinku... SHINOZAKI! Tohle je... dobré! Snad mě to postaví na nohy! Vypil jsem jí ihned, i když mi pak nebylo nejlíp, alespoň jsem se mohl v klidu pohybovat, ale až po určité chvíli. Ještě před tím jsem ležel na zemi.

Shinozaki Anna

S pobavením sledovala jak vstal, najednou do sebe hodil celou plechovku a pak se únavou skácel k zemi dřív, než měla možnost začít účinkovat. Kruhy, které měl pod očima svědčily o tom, že to v poslední době opravdu přeháněl. A to chtěl jít ještě trenovat... tenhle chlap snad nikdy neví kdy má dost. Pomyslela si, ale na nohy mu nepomohla. Bylo roztomilé sledovat jak se snaží.
"Naneštěstí to neumí zázraky, takže doporučuju, abyste se vrátil, ke starému dobrému dopočinku. AŽ doděláte všechnu svou práci. Nosit Vás na zádech přes půlku Seireitei pokud zkolabujete opravdu nebudu."

Rikimaru

I když jsem spadl s únavou, tak jsem musel dodělat mou práci, na kterou jsem ovšem zapomněl. Proč musí být taková zlá a dominantní vždy ona? Chudák já a celá divize, alespoň dodává morálku. Ani mi nepomůže na nohy. Řekl jsem si v leže a dal si menšího šlofíka. Po zhruba třiceti minutách jsem se rozmrkal a viděl přede mnou nohu. Koukl jsem se nahoru a pak mi došlo, že tu celou dobu Shinozaki stála. Ahojky. Vstal jsem ze země. Pojď uspořádat trénink naší divize. Sejdeme se na tréninkovém poli naší divize. Použil jsem shunpo a odletěl jsem tam.

Shinozaki Anna

On už ji ale neposlouchal. Až když se zamračeně naklonila nad něj Anna zjistila, že usnul. ...kono yarou... Ti dám usínat když na tebe  někdo mluví! prolétlo jí hlavou a napřáhla se ke kopu. Pak si to ale rozmyslela, protože ji napadl daleko lepší způsob jak si z kapitána vystřelit. Ze stolu sebrala kaligrafický štětec a nádobku s unkoustem a sklonila se k němu.
Trvalo jen několik minut než se zase narovnala a pozorně zkoumala svůj výtvor. Černé čáry přes jeho obličej ve formě knírku, vousků a sluníčka uprostřed čela byl vrchol její umělecké kariéry, ale byla s tím spokojená.
Měla co dělat, aby se nerozesmála a jakmile se probudil, snažila se co nejvíce skrýt své pobavení, takže promarnila šanci na odpověď. By mě zajímalo kdy si toho všimne. Pomyslela si a s pomocí shunpo uháněla za ním.

Rikimaru

Tak nějak jsem si všiml jejího vtípku, když se mi ostatní smáli, velmi podařené, ale tohle jí nedaruji. Možná to přeženu, ale tohle prostě nejde! Ještě než se sem dostala, byl jsem na ní tajně připravený, jelikož jsem v tom dobrý. Co se na tréninkové pole přishunpovala, rozepnul jsem jí její "top" tak rychle a ona naprosto nic netušila, koneckonců, mám spoustu zkušeností v tom být nenápadný. Teď stačí, aby se jednou ohla trochu k zemi nebo udělala prudký pohyb a vuala, kouzlo se naplní. Shunpnul jsem se na strom a sledoval dílo, které jsem vymyslel a sledoval její výraz.